Překlad článku od Arpan Shah o investicích do software:
Docela nedávno jsem napsal článek Longer Term View of Software (Software z dlouhodobého pohledu) <http://blogs.msdn.com/arpans/archive/2005/12/25/507337.aspx>, kde jsem hovořil o tom, jak by se mělo uvažovat o investicích do softwaru. A protože se to týká ROI (Return of investments – návratnost investic), myslel jsem, že bych napsal něco o ROI a softwaru. Je to otázka, která se objevuje stále častěji.
Velké firmy vědí, že software je důležitý – že software napomáhá produktivitě, umožňuje náskok před konkurencí a otevírá nové příležitosti. I když podniky mimo technologický průmysl software přirozeně oceňují, chtějí náklady na IT snížit. Dokonce i v naší době považuje spousta organizací informační technologie za centrum všech svých výdajů. Takže jak mohou IT zhodnotit investice do softwaru? Zde je několik cest, jakými vám software může přinést zvýšení zisků:
1. Zrychlení: Co dříve trvalo dva dny, trvá dvě hodiny a výrazně se tak zrychluje schopnost organizací obsloužit zákazníky, zkracuje se čekací doba a zvyšuje kapacita. Mohlo by to být stejně jednoduché jako zrychlení schvalování PO (objednávek nákupu) vedoucí ke zrychlení vývoje produktů pomocí komplikovaného softwaru. Čím více jste schopni udělat, tím více peněz v kratší době vyděláte... dalším jednoduchým příkladem je uživatel schopný najít si rychle potřebné informace (vyhledat je).
2. Automatizace: Ta ono zrychlení přímo umožňuje. Důvodem, proč to tak moc zdůrazňuji, je to, že některé organizace dělají tu chybu, že se snaží měřit automatizaci, když by měly měřit zrychlení. Příkladem automatizace je EAI systém (Enterprise Application Integration system – Integrace podnikových aplikací), který integruje data z několika různých systémů a vytváří z nich souhrnnou zprávu. To vám nakonec umožní rozhodovat se na základě více informací.
3. Nové zdroje příjmů: Jednoduchým příkladem jsou klasické B2C (Business To Customer) webové stránky, kde organizace prodává produkt nebo služby. Je to přímý výsledek zavedení automatizace.
4. Komunikace a spolupráce: Schopnost snadno komunikovat s lidmi (ať už synchronně či asynchronně) je důležitá k tomu, aby práce byla udělána. Jednoduchým příkladem je e-mail – zásadní součást investic do IT v jakékoliv organizaci.
5. Snížení nákladů: Na co bylo dříve potřeba 10 serverů a pět lidí, nyní stačí 1 server (s posíleným hardwarem) a jeden člověk. Dobrým příkladem je zavedení samoobslužného softwaru pro spolupráci namísto sdílení souborů.
6. Compliance: Tohle je jasné...není nic lepšího než politika a hrozící soudní spory, ať to stojí za to!
Výše popsané dává očividně smysl a odpovídá zdravému selskému rozumu, ale jak to změříme? Čísla 3 a 5 se dají změřit relativně jednoduše, ale co ten zbytek? Jak se dá odůvodnit utracení jisté částky za software? Jak zvýšíte svůj rozpočet? A objevil se nápad, který se v počítačovém průmyslu stále víc a víc zviditelňuje: Software jako služba.
Obvykle, když lidé mluví o softwaru jako o službě, mají většinou na mysli architekturu softwaru. Já v této souvislosti mluvím o něčem jiném. V podstatě tvrdím, že software se dá měřit jako služba. Za služby platíme každý den – za telefonní hovory, za elektřinu, za vodu a tak dále. Platíme za to, co spotřebujeme. Kdyby mi někdo řekl, oceň svůj mobil....počítal bych pořizovací cenu telefonu plus měsíční účet. Samozřejmě – mobil má mnohem větší hodnotu a význam, ale takhle je to počitatelné.
Takže proč bychom neměli stejně zacházet se softwarem? Proč nemohou oddělení IT zavést metodu finančního vyrovnání, tzv. chargeback? Ale vlastně mohou.
Problém s metodou chargeback je 1) kolik si účtujete a 2) za co si účtujete? Aby bylo jasno, chargeback model můžete zavést i jen s „jako penězi“. Jde jen o to lépe porozumět používanému softwaru a jeho opravdové hodnotě.
V bodě 2, pokud jde o technologii SharePoint, máme funkci, nazvěme ji Feature, kterou může IT nebo vývojové oddělení rozvinout a aplikovat. Takovéto funkce mohou být aktivovány a deaktivovány a mohou se skládat z definice dat a aplikačního kódu. Je to dobrý způsob, jak balit a zavádět kódy...a samo sebou, dobře se to hodí k metodě chargeback. Jednotlivé obchodní jednotky mohou aktivovat a/nebo deaktivovat ty prvky, které chtějí...a nakonec „platí“ za použití. Mario Morejon ve svém nedávno vydaném článku <http://www.crn.com/sections/software/software.jhtml;jsessionid=WEFB1PWJZJXXUQSNDLPCKH0CJUNN2JVN?articleId=193700573> pojednává o tom, jak jednoduché je vytvořit SharePoint server.
Bod 1 je něco, co závisí na dané funkci. Samozřejmě je nutné uvažovat o tom, jakým způsobem (za transakci, za konkretizaci) si to chcete naúčtovat. Jste-li například uživatel SharePoint serveru a účtujete si vytvoření stránek nějakou obchodní jednotkou... pak si podle toho, jaké prvky jsou aktivované, můžete účtovat příplatek.
Takže proč je zajímavé prozkoumat teoretický model metody chargeback:
1. Můžete dosáhnout většího rozpočtu tím, že ukážete hodnotu a možnosti použití softwaru. Obchodní jednotky mají peníze, které mohou utrácet v rámci marketingu a vývoje...pokud budou používat software ke zrychlení a automatizaci spousty práce, nemělo by vám to něco hodit?
Přirozeným důsledkem je sjednocení rozpočtu napříč IT odděleními. Velké firmy mají více než 1 IT oddělení...takže konsolidace rozpočtů a prostředí může vést k vyšší návratnosti investic.
2. Sledování využití a zavedení: Ať už si účtujete falešné peníze, reálné peníze nebo vůbec nic, zavedením metody chargeback můžete přesně sledovat, jak se software používá... koneckonců, váš software za něco stojí jen tehdy, pokud jej lidé přijmou a používají.
Každopádně je zajímavé to prozkoumat....neznám mnoho firem, které se tím zabývají, ale přinejmenším je důležité vyzkoušet flexibilní systém sledování využití softwaru...dát všem zaměstnancům skvělý mobil a plán služeb....a přitom být považován za centrum všech výdajů, není úplně fér. Zvláště když ty mobily pomáhají obchodníkům uzavírat milionové zakázky :-).